Zhoubná onemocnění

Obsah

Rakovina ledvin

Co je rakovina ledvin?

Rakovina ledvin neboli renální karcinom je růst maligních buněk (tumor) v ledvinách. Nádor se může vyskytovat i jako benigní (nezhoubný) nádor.

Rakovina ledvin je obecný pojem. Existuje mnoho variant nádorů v ledvinách a různá stádia onemocnění. Léčba závisí na specifickém charakteru nádoru.

Diagnostika a klasifikace

Příznaky: Rakovina ledvin je obvykle asymptomatická (bez příznaků), asi 1 z 10 lidí uvádí příznaky, jako je bolest na straně těla či krev v moči. Někteří lidí mohou pociťovat
tzv. paraneoplastické syndromy. Jedná se o reakci těla, kde může mít tělo jakýkoliv typ rakoviny. Většinou se objevuje hubnutí, úbytek svalů, horečka, anémie, ztráta chuti k jídlu. Syndromy jsou spojené s rakovinou ledvin zahrnující změny jaterních enzymů a krevních destiček. Tyto změny jsou obvykle objeveny při krevních testech a za normálních okolností nezpůsobují žádné příznaky. Bolest kostí nebo přetrvávající kašel může být znamení, že rakovina se rozšířila do celého těla neboli metastáze.

Diagnostické nástroje

Nejčastější pro diagnostiku rakoviny ledvin jsou zobrazovací nástroje. Většina současných zobrazovacích technik jsou ultrazvuk, CT, MRI (magnetická rezonance). V některých případech se provádí biopsie pro získání vzhledu a specifickým charakteru nádoru.

Klasifikace

Ledvinové nádory jsou klasifikovány podle jejich fáze subtypu, stupně agresivity nádorových buněk. Tyto tři prvky jsou základem ke správné léčbě.

Staging systém neboli fáze nádoru nám určuje, jak je nádor pokročilý, zda má metastázy v lymfatických uzlinách či jiných orgánech.

Podtyp nádoru je určen patologem. Jedná se o histopatologickou analýzu, kde specialista zkoumá nádorovou tkáň, kterou získá díky biopsii nebo po chirurgickém zákroku, kde byla tkáň odstraněna.

Většina nádorů ledvin (až 80%) je karcinom renálních buněk, jedná se o papilární karcinom ledvin, chromofobní karcinom či karcinom sběrného kanálku.

Některé nádory ledvin nejsou rakovinné povahy. Ty jsou známy jako benigní nádory ledvin. Mezi nejčastější nezhoubné nádory ledvin patří oncocytomas a antogiomyolipomas.

Lokalizovaná rakovina ledvin

Částečná nekrotomie je chirurgická možnost léčby lokalizovaného karcinomu ledvin. Doporučuje se kdykoli je to možné. Cílem je odstranit část ledviny, která byla ovlivněna nádorem a zanechat co nejvíce ze zdravé tkáně ledviny. Pro parciální nekrotomii obdrží pacient celkovou anestezii.

Radikální nekrotomie má za cíl odstranit celou ledvinu a okolí tukové tkáně. Obecně se doporučuje u II. stupně rakoviny ledvin nebo v I. etapě nádoru, když není částečná nekrotomie možná. Většina lidí může žít jen s jednou fungující ledvinou bez větších komplikací.

Aktivní dohled je forma léčby lokalizovaného karcinomu ledvin, ve kterém lékař aktivně monitoruje nádor, který není možný operovat a je menší než 4cm.

Faktory rozhodující o nejlepší možnosti léčby jsou:

• Věk
• Ostatní zdravotní problémy
• Umístění nádoru
• Podtyp nádoru

Pokud je zvolena operace, měla by být upřednostňována částečná nekrotomie, kdykoli je to možné.

Radiofrekvenční ablace(RFA) je možnost léčby, kde se využívá teplo produkované vysokofrekvenčních radiových vln, které zabíjejí rakovinné buňky. Radiové vlny zasáhnou nádor prostřednictvím jehly. Obvykle se RFA provádí přes kůži a lékař používá ultrazvuk nebo CT. Cílem je zjistit podtyp nádoru. RFA je účinná a bezpeční léčba pro malý nádor ledvin. Riziko recidivy je však vysoké, protože nádorové buňky jsou zde ponechány.

Kryoterapie nebili kryoablace, je možnost léčby rakoviny ledvin, kde se používá zkapalněný plyn, nejčastěji dusík nebo argon. Buňky se zabijí tím, že se zmrazí.

Lokálně pokročilá rakovina ledvin

Radikální nekrotomie má za cíl odstranit celou ledvinu a okolí tukové tkáně. Obecně se doporučuje u II. stupně rakoviny ledvin nebo v I. etapě nádoru, když není částečná nekrotomie možná. Většina lidí může žít jen s jednou fungující ledvinou bez větších komplikací.

Je možné, že budou za potřebí další chirurgické zákroky v podobě odstranění zvětšených lymfatických uzlin nebo adrenální žlázy.

Embolizace je možnost léčby, pokud není nádor vhodný k operaci či nádor způsobuje příznaky, jako je krvácení nebo bolest. Tato léčba se doporučuje pouze v případě, že je operace riskantní či nemožná. V průběhu této léčby je zaveden malý katetr, který roztáhne krevní cévy v oblasti ledvin.

Metastazující onemocnění

Cytoredukční nefrektomie se doporučuje pro metastazující rakovinu ledvin v případě, že může být nádor odstraněn. Cílem je co nejvíce nádoru odstranit. Aby bylo možné zákrok provést, může být nutné odstranit okolní orgány, jako je slezina, slinivka břišní, část střev a jater.

Léčba je častá volba pro metastazující rakovinu ledvin. Existuje několik typů léčby:

• Antiangiogenní terapie, obvykle popisována jako cílená terapie
• Imunoterapie
• Chemoterapie, v kombinaci s imunoterapíí

Tyto léky ovlivňují mechanismy, které používají růst nádorů.

Radioterapie spočívá v zabíjení rakovinné tkáně. Ledvinové nádory jsou obecně citlivé na radiační terapii. Z tohoto důvodu se do poručuje terapie pouze ke zmírnění příznaků způsobených primárního nádoru nebo metastáz, které nemohou být odstraněny chirurgicky.

_{Zpět na obsah}

Rakovina prostaty

Jedná se o zhoubné bujení prostatické tkáně. Dle rozsahu postižení se dělí do několika fází . Tyto fáze určují možnosti léčby. Nádor prostaty se vyvíjí velmi pomalu a často bez příznaků. Riziko získání nádoru prostaty stoupá s věkem a můžu nad 40 let je doporučeno aktivní sledovaní. Průměrný věk pro diagnózu rakoviny prostaty je 69let. Díky zlepšení diagnosticky a prodloužení věku dožití se významně zvýšil záchyt rakoviny prostaty. Rakovina prostaty je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním u můžu v Evropě.

Fáze onemocnění

Pokud je nádor omezen na prostatu, hovoříme o lokalizovaném nádoru prostaty. Pokud již nádor přesáhl pouzdro prostaty a již přerůstá do okolí, hovoříme o lokálně pokročilé rakovině prostaty. V této fázi může prorůstat do semenných váčků hrdla močového měchýře nebo okolních lymfatických uzlin. Generalizovaná forma onemocnění je spojena s rozsevem nádorových buněk do vzdálených orgánů či uzlin.

Rizikové faktory